Jméno:

Lukáš

Příjmení:

Polák

Věk:

27

Barva zubního kartáčku:

Zelenobílý!!!

Zajímavost:

Kuchařina to je dřina!

Jak již bylo někde řečeno, mám za sebou 10 nocí a život tu začíná zapad do určitých kolejí - a to nejen těch ubytovacích. Ve škole se začíná seznamovat s kolektive i prací, drobné nejasnosti ohledně našich studijních statusů byly vyřešeny (nevím jak se to přihodilo, ale třeba já tu nakonec nejsem jako PhD-student, ale snad jako exchange-student či co, mě je to buřt, hlavně že tu jsem). Mě osobně posadili do místnosti společně s Erasmákama na magisterckým studiu, proč ne, tu bude mnohem více možností komunikovat - to kvůli čemu tady jsme. Místnost nikterak zajímavá, ale abyste neřekli, tak jsem vám ji vyfotil:

Je to klasicky rozmazaný, asi ze mě nikdy fotograf nebude. V rohu sedí Katka (Ravčuková), možná ji někdo znáte, je z pátýho ročníku naší prestižní školy z ústavu ropy, ale přesně nevím, co tam dělá. Já sedím hned vedle ní, krom nás jsou tu Němci,  Turci a další všehochuť z celýho světa. Moc času jsem tam zatím nestrávil, chodím o patro výš do počítačové učebny a pilně se učím ovládat program Hysys - moc užitečný to prográmek, jen malinko složitý. Ale už v tom pár dní ležím a začínám mu trochu rozumně. Asi vám to většině moc neřekne, ale musím se pochlubit - toto je můj první výtvor:

Toť moje práce ve škole, pro vás nic zajímavýho, pro mě ale jo, i kdyby to mělo být jediný, co se tu za půl roku naučím, bude to přínosné. Musím přiznat, že jsem byl zklamán, když jsem se dozvěděl, že tohle se na VŠCHT na ropě vyučuje snad tři semestry a u nás na plynu nám nikdo ani neřekl, že něco takového existuje.

Ale abych malinko odlehčil, mám tu pár zajímavých postřehů, detailů z norského stylu života.Tak třeba sníh a led taky asi mají po většinu roku a proto se nikdo nezabývá jeho odklízením. Dokonce i ty nejrušnější silnice mají vrstvu uježděnýho sněhu či ledu, v lepším případě posypanou pískem. Tak nějak se zde počítá s tím, že základní výbavou každého auta jsou následující hřebíky:

 Bohužel, stejně jako silnice, nikdo neřeší ani chodníky a mnohdy je opradvu náročné po nich jít. A někteří místní blázni po nich jezdí i na kolech - šílenci! I když někteří svá kola dostatečně zazimovali a vytáhnou je opět až sleze sníh :-)

Škoda, že je to foto tvořeno opět cca ve tři a světlo nedovolilo udělat lepší obrázek - co mě však nejvíc dostalo, byl zámek, který byl omotán kolem stromu - asi aby to kolo nikdo neukradl. Pro dokreslení situace tu mám ještě jedno foto - poměřně pěkný západ slunce cestou ze školy, foceno v půl čtvrtý - moc hezký!